I. Proč jsem si vybrala Villa Karo
Jelikož jsem neznala žádného umělce či umělkyni, kteří by absolvovali stejný rezidenční pobyt, rozhodla jsem se své zkušenosti sdílet. Ačkoliv se většinou pohybuji v umělecké bublině, většina mých přátel je z jiných oborů. Nejčastější otázka, na kterou se mě ptají, zní: "Co je to vlastně umělecká rezidence?"
Umělecká rezidence je pobyt na specifickém místě, které může zahrnovat kulturní, hudební nebo divadelní centrum, stejně jako opuštěné ostrovy, přírodní rezervace, či dokonce dopravní. Rezidence se mohou nacházet jak v České republice, tak v zahraničí. Existuje mnoho druhů rezidencí, přičemž ty zahraniční jsou často nejpřínosnější, protože umožňují setkání s místní výtvarnou scénou, získání nových kontaktů a cenných zkušeností. Výstup z rezidence může mít podobu výtvarného díla, výzkumu, výstavy a mnoha dalších forem.
Osobně jsem absolvovala několik zahraničních rezidenčních pobytů, které byly považovány za prestižní z pohledu kariéry. Ve zkratce jsem se přihlásila na otevřenou výzvu, vyhrála a získala finanční podporu na realizaci pobytu.
Rezidence ve Villa Karo je pro mě kompletně novou zkušeností. Poprvé jsem se setkala s náboženstvím vodun Muzeum Vodou ve Štrasburku, kde jsou vystaveny rituální předměty, které byly údajně ukradeny z hrobů praktikujících vodun. Muzeum čelí silné kritice, a proto je v něm přísně zakázáno fotografovat a natáčet. Po nepovedeném pokusu o focení jsem si alespoň zakoupila audio průvodce. Vodun mě naprosto fascinovalo. Zjistila jsem, že se dodnes praktikuje na malém území Toga a v celém Beninu, kde je dokonce uznáno jako oficiální náboženství. Tím se zrodil můj nápad navštívit Benin a Togo.
Štěstěna mi přála, když jsem se na své předchozí rezidenci v Art Omi v New Yorku seznámila s umělcem z Toga, který ve mně ještě více probudil touhu po návštěvě jeho země.
Letos, když jsem prozkoumávala možnosti zahraničních výtvarných pobytů, mě nic nezaujalo. Rozhodla jsem se, že nastal čas vydat se po vlastní ose a zrealizovat své sny. Začala jsem hledat na internetu kulturní centra, která nabízejí rezidenční možnosti. Hned na začátku jsem narazila na problém – v Beninu neexistují výtvarné školy a počet kulturních center bych si troufla říct, nepřesahuje deset. Jediné centrum zaměřené na současné umění, které je otevřeno i zahraničním tvůrcům, jsem našla v Grand Popo.
Finsko-africké centrum Villa Karo bylo založeno finským spisovatelem Juhou Vakkurim. Jako oficiální rezidenční centrum, jak ho známe dnes, funguje již dvacet čtyři let a během té doby hostilo přes sedm set finských umělců a vědců.
Často dostávám otázku, jak jsem se jako Češka dostala do centra určeného finským umělcům. Odpověd je prostá - nejdřív nedostala. Obecně se nerada vzdávám, proto jsem sepsala projekt a přihlásila se do výzvy pro finské umělce a byla i přijata na mou první výzkumnou rezidenci.
Comments